Nemocnice Plzeňského kraje vyplatily nad rámec standardní mzdy za období od poloviny března zhruba do poloviny května svým zaměstnancům odměny ve výši téměř 14,5 milionu korun. „V této částce jsou zahrnuty příplatky 250 korun na hodinu pro zaměstnance, kteří pracovali přímo na covidových pracovištích, a dále jednorázové mimořádné odměny za nadstandardní aktivity spojené s nouzovým stavem,“ říká šéf krajských nemocnic Plzeňského kraje Marek Kýhos.
Prostředky si rozdělili zdravotníci i nezdravotníci a to hlavně za práci na lůžkových odděleních a v ambulancích, kde se léčili a ošetřovali pacienti s podezřením na nákazu koronavirem, dále pracovníci odběrových míst a třeba též laboranti, kteří pracovali se vzorky pacientů odebraných v souvislosti s podezřením na nákazu.
Vícenáklady související s nákupem ochranných pomůcek a prostředků nad rámec běžného zásobení činí 14,6 milionu korun. „Důvodem je nejen obrovský nárůst spotřeby tohoto sortimentu, kam patří roušky, respirátory, ochranné obleky, brýle, rukavice, dezinfekce či ochranné štíty, ale také růst cen těchto výrobků při nástupu pandemie,“ vysvětluje Marek Kýhos s tím, že tyto vícenáklady budou dále růst. „I když hlavní vlna pandemie prozatím pominula, personál i pacienti budou i nadále používat ochranné prvky v mnohem větší míře, než bylo před pandemií běžné,“ doplnil.
Zbylé vícenáklady související s pandemií zahrnují zřízení a provoz covidových pracovišť včetně nákupů nových přístrojů a vybavení, například pro novou virologckou laboratoř.
Veškeré vícenáklady zatím hradí nemocnice z vlastních zdrojů. Očekává se ale, že se na nich bude podílet i systém zdravotního pojištění.
Nemocnice kraje ošetřily během pandemie ambulantně několik stovek tzv. suspektních pacientů (pacienti, u nichž zdravotníci na triážních pracovištích zjistili příznaky nákazy a měli podezření na možnou nákazu koronavirem).
Hospitalizováno bylo necelých 250 z těchto suspektních pacientů. Nákaza se ale naštěstí prokázala laboratorním vyšetřením jen u necelé desetiny z nich. Z vyšetřených zaměstnanců nemocnic se nákaza prokázala u 12 zdravotníků, přičemž ale někteří sami věděli, že se nakazili mimo nemocnici. „Přenos nákazy přímo v nemocnici mezi pacienty nebo z personálu na pacienty nebyl prokázán,“ říká závěrem Marek Kýhos.
Na odběrových místech pro vyšetření nákazy koronavirem v krajských nemocnicích bylo od poloviny března do konce června odebráno zhruba sedm tisíc pacientů. Přes dva tisíce byli samoplátci. Nejvíce odběrů v celém kraji provedla Domažlická nemocice - přes 4200. Sestry Domažlické a Rokycanské nemocbnice se také podílely na provozu odběrových sanitek (mobilní odběry).
